THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
INGROWING – pojem, který není potřeba nějak obzvláště představovat. Není u nás snad jediného ug fanatika, který by neznal 5 let staré a dnes již legendární splitko s CONTRASTIC pojmenované “Thanalogy Rhytms“, které tuto jihočeskou kapelu katapultovalo do širšího povědomí (myšleno v mezích undergroundu). Prozatím poslední deska z minulého roku “Suicide Binary Reflections“, jen potvrzuje statut kapely coby jednoho z vůdců tuzemské death/grindové scény. V plánu je však již nová deska a něco málo informací o ní se dozvíte i z tohoto rozhovoru. Řeč se však točila i kolem dalších témat, jakými jsou koncertování, situace a vztahy na scéně, texty atd. Slovo má frontman a vokalista Vlakin ...
Pravděpodobně nejžhavější novinkou z tábora IG bude/je připravovaný (již natočený) společný singl s kalifornskými EXHUMED, který by se měl objevit ke konci kalendářního roku. Bylo by asi zbytečné rozebírat kdy a kde (a v jakém stavu…) jste se na jeho realizaci domluvili. Zajímalo by mě, jakým způsobem jste pro něj hledali vydavatele – pokud se nemýlím, původní impuls vzešel ze strany SHREDDED RECS., kteří pod singlem v konečném součtu podepsání nebudou ...
No, věci se mají asi tak: když přišla nabídka od EXHUMED na vydání split 7“ EP, tak jsme pochopitelně souhlasili. Hudebně nás absolutně oslovují a po loňském společném evropském turné máme opravdu skvělé vztahy. Jak jsi správně poukázal, materiál je už natočený, ale s jistotou to můžeme tvrdit pouze o naší straně. Doufám, že chlapci z Kalifornie trochu hejbnou zadkem, aby to do konce roku fakt vyšlo… Ale to jen tak na okraj, ptal ses na hledání vydavatele. O tom, že v tom byli zainteresovaní i SHREDDED, toho moc nevím, jen jsem něco málo zaslechl. Mám dojem, že se rozhodovalo mezi RELAPSE, NECROPOLIS a OBSCENE. Nevím, jakým způsobem se labely dohodly, ale zdá se, že to nakonec zůstane doma a vydá to Čurby, což je v pohodě. Myslím, že to bude celkem dobrý předkrm před další řadovou deskou, která by měla vyjít v dubnu 2003.
Evropské turné s EXHUMED, které jste absolvovali v létě loňského roku, vám otevřelo vrátka k předtím netušeným možnostem. I díky němu je pro vás nyní o poznání snazší hrát samostatný koncert v zahraničí, obdrželi jste několik nabídek na vydání (dalších) singlů. Považujete vy sami toto turné za určitý milník v dosavadní kariéře IG?
Rozhodně to byla důležitá událost v naší dosavadní historii. Ne, že by to byla naše první zahraniční koncertní zkušenost, v tu dobu jsme za sebou měli hezkou řádku samostatných koncertů v cizině. Bylo to ale naše první souvislé a rozsáhlejší turné a jeho přínos byl v několika věcech. Z hlediska propagace kapely to bylo fakt obrovské plus, získali jsme spoustu nových příznivců. Vyzkoušeli jsme si život na turné a přesvědčili jsme se, že vedle sebe můžeme existovat i delší dobu než týden v kuse, aniž bychom si pak šli vzájemně po krku : -). A v neposlední řadě jsme se podívali na místa, kde jsme nikdy předtím kolikrát nebyli. Navíc EXHUMED jsou pěkně vypečená partička, okamžitě jsme si vzájemně sedli a o zábavu nebyla nouze. Prostě pohoda.
A něco k těm singlům. Od amerických DEEPSEND RECORDS jsme asi před půl rokem dostali nabídku na split 3“ CD s FUCK…I’M DEAD. Tu jsme bohužel museli kvůli splitku s EXHUMED odmítnout. Graham, majitel labelu, je ale náš velký fanda a stále naléhal, že by chtěl něco od nás vydat. Nakonec jsme se dohodli na 3-way split CD s BIRDFLESH a LENG TCH’E. Bude obsahovat nevydaný materiál a vyjít by mělo v průběhu příštího roku.
Evropské turné, popřípadě vystoupení na prestižním festivalu, jakým FUCK THE COMMERCE bezesporu je, bývá snem většiny českých kapel (plus mínus stejného žánrového zařazení), jakousi podvědomou motivací, která je žene vpřed, a současně metou, které se snaží dosáhnout. S IG již jak jedno, tak druhé máte za sebou. Jaká je nyní vaše meta, ke které směřujete, které chcete dosáhnout?
Neklademe si žádné postupné cíle. Naším hlavním záměrem je stále se muzikou, kterou děláme, bavit a mít z ní radost. Chceme vydávat dobré desky a ostatní nosiče a chceme se s kapelou podívat do co nejvíce zemí. A nemusí za každou cenu zůstat jen u Evropy. Na příkladu FLESHLESS je vidět, že to nemusí být nutně neřešitelný problém. Budeme se snažit a věříme, že nás bude co nejvíc podporovat i Čurby.
Někteří z vašich kolegů, kteří měli možnost opakovaně hrát za hranicemi ČR, se netají tím, že mezi koncerty „tady“ a „tam“ panuje velký rozdíl, přičemž otevřeně přiznávají, že mnohem raději hrají v cizině nežli doma. Cítíš ty osobně nějaký podstatný rozdíl?
Záleží z jakého úhlu pohledu se na to díváš. Co je v cizině nesrovnatelně lepší, tak to je zázemí pro kapely. To se fakt většinou nedá s našimi končinami srovnat. Ale to neříkám žádnou novinku. Taky se mi zdá, že venku si víc lidi váží kapel. Ale na druhou stranu je to jak kde. Můžeš mít šatnu narvanou jídlem, plnou lednici lahváčů a nocleh na hotelu, ale nemáš z toho moc radost, když koncert nestojí za nic. Těch špatných zkušeností ale moc nemáme, většinou se jedná o vcelku vydařené akce. Rozhodně se nepoděláváme z toho, že hrajeme v zahraničí, považujeme to ale za důležitou součást fungování kapely.
Rozebíráme-li již jednou podobné hypotetické záležitosti, napadá mě taková věc – IG patří mezi jedny ze služebně (nej)starších domácích kapel. Kromě mnoha jiných sporů lze na české hudební scéně zaznamenat i jistou nevraživost mezi představiteli mladší a starší generace. Setkali jste se vy sami někdy s něčím podobným?
Ne, zatím nemám ten pocit, že bysme snad měli s někým z novějších kapel problémy. Jasně, nějaké to hecování se vyskytne, ale je to vždy v rámci přátelských vztahů. Nechci dělat nějaké rozdíly. Kapela je buď dobrá nebo není. A nezáleží, jestli hraje 15 nebo 5 let. Takže to shrnu: my jsme s nikým žádné rozbroje neměli a ani jsme, nezaregistrovali nějakou vyloženou antipatii. Jestli někdo proti nám něco má, žádný problém, můžeme to vyřešit.
Na takzvané "scéně" se pohybujete více než deset let. V mnoha rozhovorech lze dnes narazit na četné zmínky o tom, kterak před lety bylo vše lepší, vše fungovalo o poznání lépe atd. Jde o opravdu tak markantní rozdíl? Co je podle tebe jeho příčinou? Nejde jen o to, že věci začaly fungovat tak, jak mají, nebo jak by měly, tj. že se vše do jisté míry věcí zprofesionalizovalo a počáteční nadšení, kdy se vše dělalo na koleni, vystřídal diktát trhu, který sice činí větší většími, menší menšími, zato kapely mají kde vydávat alba, mají fungující distribuci, propagační aparát, mohou jezdit na turné v zahraničí, což před lety bylo nemyslitelné atd.
Trochu nám přidáváš roky, letos jsme ve zdraví (?) završili 7 let činnosti, takže na kulaté výročí máme ještě času dost. Ale zpět k tvé otázce. Tyhle řeči, o kterých se zmiňuješ, mi celkem začínají lézt krkem. Já ty začátky v první polovině devadesátých let samozřejmě pamatuju a jiné to určitě je. Jediná věc, která ale tenkrát byla lepší, jsou vztahy mezi lidmi na scéně. To je sice pravda, ale byly taky nepoměrně menší možnosti. Souhlasím s tebou, že věci začínají fungovat tak, jak by měly. V roce 1995, když jsme s IG začínali, tady měl vydané CD akorát KRABATHOR a na Slovensku LUNATIC GODS a PROTEST. Všichni ostatní byli rádi za svůj demáč a tajně spřádali plány, že snad jednou… Dnes má CD každá kapela, která si vzpomene. Proč ne, to je v pořádku. Ale kdo by na to před těmi dejme tomu 10 lety pomyslel? Nějaké souvislejší turné? Nemyslitelné! Dnes existují úplně jiné možnosti. Vše taky urychlil nástup internetu a jeho snadná dostupnost. A co se týká těch vztahů, je to jen na lidech ...
Vraťme se k již jednou zmíněnému novému materiálu – singlu s EXHUMED. Skladby z něj jsou o fous rychlejší (než předchozí materiál), drobných změn doznal jak celkový zvuk, tak i tvůj vokál. Jde o jednorázový experiment nebo o předzvěst toho, jakou cestou se IG hodlají ubírat do budoucnosti?
Zvuková stránka se změnila díky využití jiného studia. A co se týče stylu, malinký posun tam asi je a myslím, že se dá hovořit o předzvěstech do budoucna. I když tak radikální změna, jakou jsi prezentoval v minulém čísle PLAZZMY, to asi nebude :-).
Singl jste natáčeli doma, v Českých Budějovicích. Hodláte tamní studio využívat i nadále nebo se propříště vrátíte do oblíbeného a osvědčeného (gummi)studia Hostivař?
Opět si dovolím tě trochu poopravit. Materiál na EP jsme natáčeli ve studiu LOCO ve Větřní, které patří Renému Pavézovi z kapely LOCOMOTIVE (servuuuuuuuuuuuus!!!). Byli jsme tam spokojeni a vyzkoušeli jsme si zase po skoro čtyřech letech starý dobrý analog. Studio je to určitě kvalitní a nepochybuju, že se tam zase vrátíme, třeba zase na točení nějakého singlu. Ale na natáčení našeho dalšího alba opět využijeme služeb osvědčeného studia Hostivař. Myslíme si, že se dá odtud vyexpedovat ještě mnohem lepší sound, než kterého jsme dosáhli na "Suicide Binary Reflections".
V březnu byste měli natáčet nové, v pořadí již třetí, řadové album. Jaké bude?
Já především doufám, že bude ještě lepší než již zmiňované “Suicide…“. Novým songům stoprocentně věříme. Dá se očekávat pokračování extrémní cesty, kterou jsme si zvolili na minulém albu. Už jsme mluvili o malých změnách, rozhodně se nebude ale jednat o žádnou revoluci. Také bude hodně záležet na výsledném soundu. Máme nějaké představy, tak uvidíme, co se nám z nich povede zrealizovat. Myslím si, že se bude jednat do jisté míry o přelomové album v naší historii. Určitě si dáme záležet.
Současně s tímto albem byste, alespoň dle mě dostupných informací, měli nahrávat i skladby pro případné doprovodné singly. Nebojíš se, že vzhledem ke kvantitě písní, které budete muset složit během relativně krátkého časového úseku, může utrpět jejich kvalita?
Ne, to určitě ne. Pokud si nebudeme jisti, že skladby nejsou dle našich představ, tak nemá cenu je vůbec nahrávat. Ano, máme v plánu natočit materiál pro oba nosiče současně, ale rozhodně nebudeme něco lámat za každou cenu přes koleno. Prioritní je pro nás nové album pro OBSCENE a tomu podřídíme situaci. Taky uvidíme, jak se domluvíme s Grahamem. On na nás rozhodně netlačí a nediktuje nám žádné termíny. Věřím, že nakonec najdeme schůdnou cestu pro všechny strany.
Singl s EXHUMED uzavírá předělávka jedné z klasických skladeb z repertoáru TERRORIZER. Obdobné předělávky (IMPETIGO, HAEMORRHAGE aj.) se bez přehánění staly jedním z poznávacích znamení IG. Co od vás na tomto poli můžeme očekávat v budoucnu – nemáte například v plánu zalovit v domácích luzích a hájích?
TERRORIZER je naše stará láska a už dlouho jsme se chystali od nich něco předělat. Volba padla na “Corporation Pull-In“, to je podle mě hitovka jak hovado. Nejradši mám sice “After World Obliteration“, ale to už tady bylo několikrát, že. Jinak covery se chystáme do budoucna tvořit dál, bereme je jako příjemné zpestření a poctu kapelám, které nás nějakým způsobem oslovily nebo oslovují. Možná se naši posluchači dočkají nějakého toho překvapení. Předělávat naše kapely se zatím nechystáme, i když i tohle jsme si už vyzkoušeli. Ani nevím, co bysme měli zcoverovat. Možná “Best In The End“ od CEREBRAL TURBULENCY nebo “Fugu“ od AHUMADO GRANUJO. Nic ale není nemožné, takže ...
Dalším z poznávacích znamení IG se postupem času staly i netradičně pojaté a zpracované texty, jakési abstraktní scifi halucinace. Neměli jste někdy potřebu zabývat se konkrétnějšími tématy či událostmi?
Ani ne, nám toto netradiční pojetí náramně vyhovuje. Náš dvorní textař ing. Chymus se opravdu snaží a i v nových skladbách najdete koňskou dávku těchto jeho abstraktně-morbidních vizí. Vždy jsem si zakládal na tom, že máme silně odlišné texty od většiny ostatních kapel, i když nejsou pro obyčejného smrtelníka zrovna nejsrozumitelnější. Spolupráce s Chymusem prostě funguje a doufám, že tomu tak bude i do budoucna.
Stejně jako několik vašich nahrávek v minulosti, i singl s EXHUMED vychází na vinylu – na dlouhou dobu jste dokonce byli jedinou českou kapelou, která měla identický titul jak na CD, tak i obrázkovém LP. Nechystáte se v klasickém LP formátu vyexpedovat i vaší poslední řadovou desku?
Vinyl je absolutně kultovní záležitost a já jsem moc rád, že díky Shindymu vyšlo naše první album na picture LP. Velká část tohoto limitovaného nákladu skončila v zahraničí, což taky o lecčems vypovídá… Na vydání našeho posledního alba na klasickém LP jsme se snažili domluvit s HYENIZM, kteří takto vydali už desky DISFIGURED CORPSE a CEREBRAL TURBULENCY. K dohodě ale nedošlo, čímž celá věc pravděpodobně padá. Podle nejnovějších zpráv od Čurbyho by ale naše nová připravovaná (dlouhohrající) kolekce na vinylu definitivně vyjít měla. Takže se necháme překvapit a budeme doufat, že vše klapne.
Snad všichni členové IG se tutam účastní rozličných bočních projektů. Nakolik tyto ovlivňují hudební vývoj samotných IG?
V podstatě jediný boční projekt, který máme, je PLASTIC GRAVE. Dříve zcela regulérní kapela se stala záležitostí pro zábavu a volné chvíle. Tam hrajeme já s Pouzarem. Jinak stále působím v kapele ISACAARUM a tady se, myslím si, o nějakém bočním projektu hovořit nedá. Stejné je to v případě Zbyni, který po čase začal znovu hrát v kapele EXHUMACE, což je seskupení, ve kterém před lety začínal, než přešel do INGROWING. Pouze Eduardo si vystačí pouze s INGROWING, ale on má v poslední době svých starostí (radostí) dost. Já osobně si myslím, že nás naše vedlejší aktivity příliš neovlivňují a pokud ano, tak o tom nevíme. Myslíme si, že jde o poměrně odlišné záležitosti. Proč budu hrát punk v INGROWING, když ho můžu hrát s PLASTIC GRAVE : -?
Když jsme spolu hovořili přibližně před třemi lety, o PLASTIC GRAVE, vašem nejdůležitějším projektu a v podstatě mateřské kapele, ze které IG vznikli, jsi říkal, kterak chystáte desku, složenou výhradně z předělávek slavnějších kapel. Půl roku poté PG odehráli poslední koncert, přičemž současný stav věcí je asi takový, že čas od času ještě hrajete, zatímco zmíněná nahrávka ne a ne spatřit světlo světa. Jak se věci doopravdy mají?
Ta idea v podstatě zůstala, pouze jsme ji trochu pozměnili. Nechystáme kompletní album předělávek, ale desku složenou zčásti z nového materiálu a zčásti z již zmíněných coververzí. Jak jsem již ale řekl, nikam nespěcháme a taky nemáme na P. G. tolik času, kolik bysme potřebovali. Až to bude, tak to bude. Tehdy jsme to vážně chtěli ukončit, ale po odehrání tebou zmíněného posledního koncertu jsme si uvědomili, že by nám náš plastický hrobeček asi chyběl, takže jsme to vyřešili tímto kompromisem. Zkoušíme zhruba jedenkrát za 1-2 týdny a pomalu pilujeme materiál. Koncerty nějaké určitě budou, i když jich rozhodně nebude moc. Dost se na to těšíme, protože je fakt pohoda dělat něco čistě jen pro svoje vlastní potěšení.
Boční projekty, ve kterých hrajete, jsou si navzájem (do jisté míry) podobné. Neměl jste někdy potřebu vyjádřit se nějak úplně odlišně? Tím nemám na mysli akustickou desku o kráse pohanství, ale třeba extrémní doom ve stylu EVOKEN nebo WINTER ...
Jak sám víš, poslouchám velké množství různé hudby od popu až po ty největší marasty. Ale nikdy jsem nechtěl hrát jinou než rychlou a extrémní muziku, ať už v INGROWING nebo ISACAARUM či PLASTIC GRAVE. Abych se přiznal, ani jsem o tom nějak vážněji neuvažoval. Zbyňa kdysi hrál v punkrockové kapele A. N. D. , což mu vydrželo asi rok, a Eddie měl v plánu projekt ve stylu PANTERA, ale to už je taky nejspíš pasé. Ale opět tvrdím: Never Say Never. Možné je vše a kdoví co bude za 5 let. To ukáže budoucnost. A k tebou zmiňovaným kapelám: opravdu mám rád slizce se táhnoucí morbiditu, kterou produkují WINTER, EVOKEN nebo staří CIANIDE. Ale kdybych měl něco takového produkovat, nejspíš bych u toho usnul…
Ætherpartus (EP) (2009)
Cloned & Enforced (2006)
To Clone And To Enforce (split s EXHUMED) (2006)
Sunrape (2003)
Suicide Binary Reflections (2001)
Ingrowing/Impetigo (split) (1999)
Cyberspace (1998)
Perverted Look At The World (1996)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.